Rybáři Bystřice
Rybářská organizace v Bystřici n. Olší byla založena v r. 1928 a zpravovala řeku Olši, Hluchovou a veškeré její přítoky. Zakladateli byli zejména třineční hutníci – Turoň Adam, Fojcikové Pavel a Jan, Rusz Pavel, Spatek Jan, Karzel Jan, Pilch Josef, účetní Heczko Jan, zemědělci Rusz Jan, Ciencialové Karel a Jan, Heczko Josef.
Prvním předsedou byl zvolen Turoň Adam, který byl zároveň zástupce starosty obce.
Činnost organizace byla a je velmi pestrá. V minulosti byly vždy nápomocny Třinecké železárny, místní orgány státní moci a nadřazené orgány svazu. A to ať už šlo o řízení organizace, materiální či finanční pomoc nebo získání rybářského práva, které bylo přerušováno zejména po dobu nacistické okupace a 2. světové války.
V roce 1936 došlo k přerušení činnosti naší organizace a rybářské právo bylo převedeno výhradně na vlastníky pobřežních pozemků. Tento stav trval do okupace v roce 1939. Ryby zde lovili pouze Němci, kteří se do Bystřice přistěhovali. O zarybňování se nikdo nestaral a dílo zkázy bylo dokonáno na konci války, kdy vojáci ryby masakrovali i pomocí výbušnin. Na zpustošených revírech se opět začalo hospodařit po osvobození obce dne 3. května 1945.
Počátky organizace v Bystřici
Poválečné období
Většina předválečných rybářů se opět dala dohromady a bystřický rybářský svaz byl obnoven. Bylo třeba zarybňovat zpustošené revíry, proto se rybáři, dle svých možností, finančně podíleli na nákupech vypouštěných ryb.
V roce 1951 došlo k dalšímu přerušení hospodaření, protože Hluchová byla vyhlášena jako „repré voda“ , kde směli lovit pouze čelní státní představitelé. Tento stav trval 3 roky. Po navrácení bystřickým rybářům bylo třeba revír znovu zarybňovat a lovení bylo omezováno počtem vydaných povolenek.
Šedesátá léta 20. století se v Bystřici vyznačovala bouřlivým rozvojem rybářství. Začalo se s výstavbou rybníků o vodní ploše 1 HA a rovněž s výstavbou provizorní rybářské klubovny. V této době bylo organizováno na 80 členů, kteří se v hojném množství zapojovali do výkopových a stavebních prací.
V sedmdesátých létech, po dokončení výstavby 2. rybníka, se začalo s výstavbou dřevěné rybářské klubovny a s výstavbou garáže. V roce 1972 se oblastí prohnala tvz. stoletá voda, která smetla celou regulaci na Hluchové 1 a na Olši 6. Došlo k velké otravě ryb vlivem úniku olejů v ČSAD Jablunkov.
Novodobá historie spolku
V 80. letech byl vypracován kompletní projekt na výstavbu 2 rybníků o ploše 3,5 HA, 4 komorových rybníčků a hospodářské budovy. Vlivem restitucí k realizaci staveb nedošlo a terén dodnes slouží jiným účelům.
Devadesátá léta se vyznačovala rovněž velkým úsilím o rozvoj rybářství. V devadesátých letech však došlo k velké nehodě, kdy rybářská klubovna vyhořela prakticky do základů. Pro velké poplatky nebyla klubovna pojištěna a našetřené finanční prostředky na výstavbu nové klubovny nestačily. Díky pomoci Třineckých železáren, bystřické stavební firmy Ekostav, Obecního úřadu Bystřice, sesterských MO ČRS a samotných rybářů a štědrým donátorům se podařilo klubovnu ještě v r. 1998 postavit a v dubnu r. 1999 slavnostně uvézt do provozu.
Naše členská základna se rozrůstá a v r. 2001 čítala na 200 členů. V tomto roce bylo provedeno čištění a vyvápnění poloviny rybníku. V r. 2005 byly zpevněny břehy rybníka Olše 6A betonovými panely, které jsem dostali darem od obce Hrádek. V tomto období se jeví stále větším problémem autovrakoviště u řeky Hluchové, který se podařilo v r. 2005 odstranit a zasažené místo bylo asanováno.